Přemýšleli jste někdy, k čemu je dobré modlit se a „žít v Boží vůli“?[1]srov Jak žít v Boží vůli Jak to ovlivňuje ostatní, pokud vůbec?
Služebník Boží Luisa Piccarreta sama se tomu divila. Věrně se modlila „v Boží vůli“ a obětovala Bohu své „Miluji tě“, „Děkuji ti“ a „Žehnám ti“ na všechny stvořené věci. Ježíš to potvrdil "všechny činy učiněné v mé vůli se rozšíří nade vším a všichni se na nich podílejí" [2]Listopad 22, 1925, objem 18 Takto:
Vidíš, když jsi za úsvitu říkal: 'Kéž má mysl povstane v Nejvyšší Vůli, abych pokryla všechny inteligence tvorů vaší Vůlí, aby v ní všichni povstali; a ve jménu všech ti vzdávám uctívání, lásku, podřizování se všech stvořených inteligencí…“ – zatímco jsi to říkal, nebeská rosa se slila na všechna stvoření a přikryla je, aby všem přinesla odplatu za tvůj čin. . Ach! jak krásné bylo vidět všechny tvory pokryté touto nebeskou rosou, kterou vytvořila má vůle, symbolizovanou noční rosou, která se ráno nachází nad všemi rostlinami, aby je ozdobila, oplodnila a zabránila těm, kteří se chystají vyschnout. Zdá se, že svým nebeským dotekem vkládá dotek života, aby je nechal vegetovat. Jak okouzlující je rosa za svítání. Ale mnohem okouzlující a krásnější je rosa činů, které duše tvoří v mé Vůli. —Listopad 22, 1925, objem 18
Ale Luisa odpověděla:
Přesto se má láska a můj život, se vší tou rosou, stvoření nemění.
A Ježíš:
Pokud noční rosa dělá rostlinám tolik dobrého, pokud nepadá na suché dřevo odříznuté od rostlin nebo na věci, které neobsahují žádný život, takže i když zůstanou pokryty rosou a nějak přikrášleny, rosa je jako i když je pro ně mrtvé, a jak slunce vychází, kousek po kousku jim ho stahuje – mnohem více prospívá rosa, kterou má vůle způsobuje, že sestupuje na duše, pokud nejsou zcela mrtvé milostí. A přesto, oživující ctností, kterou má, i když jsou mrtví, se do nich snaží vlít dech života. Ale všichni ostatní, někteří více, někteří méně, podle svých dispozic pociťují účinky této blahodárné rosy.
Kdo dokáže pochopit nesčetné způsoby, kterými naše modlitba v Božské vůli dokáže připravit srdce k milosti skrze vzpomínku, pohled, teplo slunce, úsměv cizince, smích dítěte… až po jemné otevření cizího srdce k transcendentní pravdě přítomného okamžiku, kde Ježíš čeká a dožaduje se objetí duše?[3]„Plameny milosrdenství Mě spalují – dožadující se utracení; Chci je dál vylévat na duše; duše prostě nechtějí věřit v mou dobrotu." (Ježíš svaté Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 177)
A tak, drazí bratři a sestry (zejména vy, kteří si právě smáčíte nohy rosou „život v Boží vůli“), nenechte se odradit, když se modlíte tyto skutky lásky a adorace výměnou za Boží lásku vyjádřenou v fiaty o stvoření, vykoupení a posvěcení. Není to o tom, co cítíme, ale o tom, co děláme víra, důvěřující Jeho Slovu. Ježíš nás i Luisu ujišťuje, že to, co děláme v Boží vůli, není promarněné, ale má kosmické důsledky.
In dnešní žalm, říká:
Každý den ti budu žehnat a tvé jméno budu chválit na věky věků. Veliký je Hospodin a je třeba jej chválit; Jeho velikost je nevyzpytatelná... Ať ti, Hospodine, děkují všechna tvá díla a ať ti žehnají tví věrní. (Žalm 145:XNUMX)
Samozřejmě, ne všechna Boží díla – tedy my lidé, kteří jsme stvořeni „k Jeho obrazu“ – Mu vzdáváme díky a chválu. Avšak ten, kdo žije a modlí se „v Boží vůli“, nabízí Nejsvětější Trojici adoraci, požehnání a lásku, které jim náleží jménem všech, za všechny. Na oplátku veškeré stvoření přijímá rosa milosti – ať už je k ní nakloněn nebo ne – a stvoření je stále blíže k dokonalosti, po níž sténá.
Bůh dokonce dává lidským bytostem moc svobodně se podílet na Jeho prozřetelnosti tím, že jim svěřuje zodpovědnost „podmanit si“ zemi a mít nad ní nadvládu. Bůh tak umožňuje lidem být inteligentními a svobodnými věcmi, aby dokončili dílo stvoření, zdokonalili jeho harmonii pro své vlastní dobro a dobro svých bližních. -Katechismus katolické církve307; srov. Stvoření znovuzrozen
Nenechte se tedy odradit, pokud plně nepochopíte vědu o Boží vůli.[4]Ježíš popisuje své učení jako „Věda o vědách, což je moje vůle, věda celého nebe“12. listopadu 1925, objem 18 Nenech své ráno (Preventivní) Modlitba se stane nazpaměť; nemyslete si, že vy – malí a bezvýznamní v očích světa – nemáte žádný vliv. Přidat tuto stránku do záložek; znovu si přečtěte Ježíšova slova; a vytrvat v této Dar dokud se nestane skutečným aktem lásky, požehnání a adorace; dokud tě to nebude bavit vidět vše jako svůj vlastní majetek[5]Ježíš: "...člověk se musí dívat na všechny věci jako na své vlastní a mít o ně veškerou péči." (22. listopadu 1925, objem 18) vrátit to Bohu s chválou a díkůvzdáním.[6]"Skrze Něho tedy neustále přinášejme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které vyznávají Jeho jméno." (Židům 13: 15) Neboť On vás ujišťuje... vás jsou dopadající veškeré stvoření.
—Mark Mallett je bývalý novinář CTV Edmonton, autor knihy Konečná konfrontace a Nyní slovo, a spoluzakladatel Countdown to the Kingdom
Související čtení
Poznámky pod čarou
↑1 | srov Jak žít v Boží vůli |
---|---|
↑2 | Listopad 22, 1925, objem 18 |
↑3 | „Plameny milosrdenství Mě spalují – dožadující se utracení; Chci je dál vylévat na duše; duše prostě nechtějí věřit v mou dobrotu." (Ježíš svaté Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 177) |
↑4 | Ježíš popisuje své učení jako „Věda o vědách, což je moje vůle, věda celého nebe“12. listopadu 1925, objem 18 |
↑5 | Ježíš: "...člověk se musí dívat na všechny věci jako na své vlastní a mít o ně veškerou péči." (22. listopadu 1925, objem 18) |
↑6 | "Skrze Něho tedy neustále přinášejme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které vyznávají Jeho jméno." (Židům 13: 15) |