Písmo – skutečná láska, skutečné milosrdenství

Který z vás má sto ovcí a jednu z nich ztratí
nenechá těch devadesát devět v poušti
a jít za ztraceným, dokud ho nenajde?
A když to najde,
s velikou radostí si to nasadí na ramena
a po jeho příjezdu domů,
svolává své přátele a sousedy a říká jim:
"Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci." 
Říkám vám, úplně stejným způsobem
v nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání
než přes devadesát devět spravedlivých
kteří nepotřebují pokání. (Dnešní evangelium, Lk 15:1-10)

 

Je to možná jedna z nejněžnějších a nejuklidňujících pasáží z evangelií pro ty, kteří se ztratili nebo pro ty, kteří usilují o svatost, a přesto se nechali chytit do pasti hříchu. To, co přitahuje Ježíšovo milosrdenství k hříšníkovi, není jen skutečnost, že se jeden z jeho beránek ztratil, ale je ochoten vrátit se domů. Neboť v tomto evangelijním úryvku je naznačeno, že hříšník je ve skutečnosti se chce vrátit. Radost v nebi není proto, že hříšník byl nalezen Ježíšem, ale právě proto, že hříšník činí pokání. Jinak by Dobrý pastýř nemohl položit tohoto kajícího beránka na ramena, aby se vrátil „domů“.

Lze si představit, že mezi řádky tohoto evangelia je dialog v tomto smyslu...

Ježíš: Ubohá duše, prohledal jsem tě, ty, která jsi uvízlá a chycená v ostružiní hříchu. Já, který jsem sama LÁSKA, toužím rozmotat vás, zvednout vás, obvázat vaše rány a odnést vás Domů, kde vás mohu vychovávat k celistvosti – a svatosti. 

Jehněčí: Ano, Pane, opět jsem selhal. Odešel jsem od svého Stvořitele a to, co vím, je pravda: že jsem stvořen milovat Tebe a svého bližního jako sebe sama. Ježíši, odpusť mi tento okamžik sobectví, svévolné vzpoury a nevědomosti. Omlouvám se za svůj hřích a přeji si vrátit se domů. Ale v jakém jsem stavu! 

Ježíš: Můj maličký, připravil jsem pro tebe opatření – svátost, pomocí které tě chci uzdravit, obnovit a přenést domů do srdce našeho Otce. Byla by duše jako rozpadající se mrtvola, aby z lidského hlediska neexistovala [naděje] na obnovu a vše by již bylo ztraceno, není tomu tak u Boha. Zázrak božského milosrdenství tuto duši plně obnovuje. Ach, jak bídní jsou ti, kteří nevyužijí zázrak Božího milosrdenství! ^[1]Ježíš sv. Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 1448

Jehněčí: Smiluj se nade mnou, Bože, v souladu se svou milosrdnou láskou; ve svém hojném soucitu vymaž mé přestoupení. Důkladně smyj mou vinu; a od mého hříchu mě očisti. Neboť znám svá přestoupení; můj hřích je vždy přede mnou. Stvořit pro mě čisté srdce, Bože; obnov ve mně neochvějného ducha. Navrať mi radost ze svého spasení; podpírej mě ochotným duchem. Moje oběť, ó Bože, je zlomený duch; zkroušeným, pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.^[2]ze žalmu 51

Ježíš: Ó duše ponořená do temnoty, nezoufej. Vše ještě není ztraceno. Pojďte a svěřte se svému Bohu, který je láskou a milosrdenstvím ... Ať se žádná duše nebojí přiblížit ke Mně, i když její hříchy jsou tak šarlatové ... Nemohu potrestat ani největšího hříšníka, pokud se odvolá na Můj soucit, ale na naopak, ospravedlňuji ho ve svém nevyzpytatelném a nevyzpytatelném milosrdenství. ^[3]Ježíš sv. Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 1486, 699, 1146

Jehněčí: Pane Ježíši, jaké jsou to rány na tvých rukou a nohou a dokonce i na tvém boku? Nebylo vaše tělo vzkříšeno z mrtvých a zcela obnoveno?

Ježíš: Můj maličký, neslyšel jsi: „Vnesl jsem tvé hříchy na svém těle na kříži, abys bez hříchu žil pro spravedlnost. Mými ranami jsi byl uzdraven. Zabloudili jste jako ovce, ale nyní jste se vrátili k pastýři a strážci svých duší."^[4]srov. 1 Pet 2:24-25 Tyto rány, dítě, jsou mým věčným prohlášením, že jsem sama Milosrdenství. 

Jehněčí: Děkuji ti, můj Pane Ježíši. Přijímám Tvou lásku, Tvé milosrdenství a toužím po Tvém uzdravení. A přesto jsem odpadl a zničil, co dobrého jsi mohl vykonat. Opravdu jsem všechno nezkazil? 

Ježíš: Nehádej se se Mnou o tvé ubohosti. Budete mi potěšením, když mi předáte všechny své potíže a trápení. Shromáždím na vás poklady mé milosti. ^[5]Ježíš sv. Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 1485 Kromě, pokud se vám nepodaří využít příležitosti, neztrácejte svůj klid, ale hluboce se přede Mnou pokořte a s velkou důvěrou se zcela ponořte do mého milosrdenství. Tímto způsobem získáte více, než jste ztratili, protože pokorné duši je poskytnuto více přízně, než o kterou sama duše žádá…  ^[6]Ježíš sv. Faustině, Božské milosrdenství v mé duši, Deník, n. 1361

Jehněčí: Ó Pane, nejsi jen Milosrdenství, ale Dobrota sama. Děkuji, Ježíši. Znovu se vkládám do Tvé Svaté náruče. 

Ježíš: Přijít! Pospěšme si do Otcova domu. Neboť andělé a svatí se již radují z tvého návratu... 

Toto Ježíšovo Boží Milosrdenství je srdce evangelia. Ale bohužel dnes, jak jsem nedávno psal, existuje anti-evangelium vyplývající z an proticirkevní který se snaží překroutit tuto slavnou pravdu o Kristově vlastním Srdci a poslání. Místo toho, an anti-milosrdenství se rozšiřuje – ten, který mluví něco takového…

Vlk: Ubohá duše, prohledal jsem tě, ty, která jsi uvízlá a chycená v ostružiní hříchu. Já, který jsem sama TOLERANCE a INKLUZIVITA, toužím zůstat zde s vámi – doprovázet vás ve vaší situaci a přivítat vás…  jak jsi. 

Jehněčí: Jaký jsem?

Vlk: Tak jak jsi. Už se necítíš lépe?

Jehněčí: Vrátíme se do Otcova domu? 

Vlk: Co? Návrat k samotnému útlaku, před kterým jste uprchl? Vrátit se k těm archaickým přikázáním, která vás okrádají o štěstí, které hledáte? Vrátit se do domu umrtvování, viny a smutku? Ne, ubohá duše, to, co je nutné, je, abys byla ujištěna ve svých osobních volbách, oživena ve své sebeúctě a doprovázena na své cestě k seberealizaci. Chceš milovat a být milován? co je na tom špatného? Pojďme nyní do House of Pride, kde už vás nikdo nebude soudit… 

Přál bych si, drazí bratři a sestro, aby to byla pouhá fikce. Ale to není. Je to falešné evangelium, které pod záminkou přináší svobodu ve skutečnosti zotročuje. Jak učil sám Náš Pán:

Amen, amen, pravím vám, každý, kdo páchá hřích, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domácnosti navždy, ale vždy zůstává syn. Takže pokud vás syn osvobodí, budete skutečně svobodní. (Jan 8: 34–36)

Ježíš je ten Syn, který nás osvobozuje – od čeho? z otroctví hříchu. Satan, ten pekelný had a vlk, na druhé straně…

…přichází pouze krást, zabíjet a ničit; Přišel jsem, aby měli život a měli ho hojněji. Jsem Dobrý pastýř. (John 10: 10)

Dnes, hlas anticírkve — a davu ^[7]srov Rostoucí mob, Barbaři před branami, a Reframery kteří je následují – je stále hlasitější, arogantnější a netolerantnější. Pokušení, kterému nyní čelí mnoho křesťanů, je stát se bázlivými a tichými; spíše vyhovět než osvobodit hříšníka dobrou zprávou. A co je to Dobrá zpráva? Je to tím, že nás Bůh miluje? Víc než to:

…musíš ho pojmenovat Ježíš, protože zachrání svůj lid od jejich hříchy... Toto slovo je důvěryhodné a zaslouží si plné přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. (Matouš 1:21; 1. Timoteovi 1:15)

Ano, Ježíš přišel, ne aby potvrdit nás v našem hříchu ale k uložit nás „z“ toho. A ty, milý čtenáři, máš být Jeho hlasem pro ztracené ovečky této generace. Neboť na základě svého křtu jste i vy „synem“ nebo „dcerou“ domácnosti. 

Moji bratři, kdyby se někdo z vás odchýlil od pravdy a někdo ho přivedl zpět, měl by vědět, že kdo přivede zpět hříšníka z bludné cesty, zachrání jeho duši před smrtí a přikryje množství hříchů… Ale jak může vzývají toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou věřit v Toho, o kterém neslyšeli? A jak mohou slyšet bez někoho, kdo by kázal? A jak mohou lidé kázat, pokud nejsou posláni? Jak je psáno: "Jak krásné jsou nohy těch, kdo přinášejí dobrou zprávu!"(Jakub 5:19-20; Řím 10:14-15)

 

 

—Mark Mallett je autorem knihy Slovo Now, Konečná konfrontace, a spoluzakladatel Countdown to the Kingdom

 

Související čtení

Anti-Mercy

Autentické milosrdenství

Velká útočiště a bezpečný přístav

Těm ve smrtelném hříchu