„Ježíše, který zemřel a vstal z mrtvých“. Valeria Copponiová 26. října 2022:
Kdybych ti řekl, „Připravte se, protože mé časy jsou blízko“, [1]"Moje časy" zcela jistě odkazuje na to, o čem Písmo a autentické prorocké zjevení – v jednom soudržném Hlasu – mluví jako obecné období soudu — „Velká bouře“, kterým nyní procházíme. Je označena „rozbití pečetí“ ze Zjevení 6, které vyvrcholí v „výstraha“, po kterém následuje oddělení plevele z pšenice (tj. „ti, kdo nevěří v můj příchod, budou vítáni na místo Satana“), vláda Antikrista, trest (úsudek živých), a zjevení Krista, kde pouze Jeho „dechem“ (2 Tes 2:8) jsou tato „šelma“ a „falešný prorok“ uvrženi do pekla (Zjevení 19:20) a je zahájena éra míru s „vzkříšení“ církve z vlastního utrpení (srov. KKC č. 677). Eschatolog 19. století Fr. Charles Arminjon píše: „Sv. Tomáš a sv. Jan Zlatoústý vysvětlují slova quem Dominus Jesus destruet illustratione adventus sui („kterého Pán Ježíš zničí jasem svého příchodu“ [2Te 2]) v tom smyslu, že Kristus zasáhne Antikrista tím, že ho oslní jasem, který bude jako znamení a znamení jeho druhého příchodu [na konci časů pro Poslední soud]... Nejsměrodatnější názor a ten, který se zdá být nejvíce v souladu s Písmem svatým, je ten, že po pádu Antikrista katolická církev znovu vstoupí do období prosperity a triumfu." (Konec současného světa a záhady budoucího života, Fr. Charles Arminjon (1824-1885), str. 56-57; Sophia Institute Press). Samozřejmě, na konci času a lidských dějin je Konečný rozsudek až budou mrtví vzkříšeni a Kristus shromáždí do nebe ty, kteří zůstanou naživu (srov. 1 Tes 4-16; 17Kor 1-15), kde tento současný svět pomine a ustoupí věčný „nová nebesa a nová země“. (2 Pet 3-8). co bys dělal? Radím vám modlit se, postit se — milovat! Ano, Mé nejdražší děti, vrátím se mezi vás: ti, kdo Mě milují, Mě budou následovat. ti, kteří nevěří v můj příchod, budou vítáni na místo Satana. [2]„Měl jsem jinou vizi velkého soužení... Zdá se mi, že od duchovenstva byl požadován ústupek, který nemohl být udělen. Viděl jsem mnoho starších kněží, zvláště jednoho, který hořce plakal. Několik mladších také plakalo... Bylo to, jako by se lidé rozdělili na dva tábory.“ (blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová (1774–1824); Život a odhalení Anne Catherine Emmerichové; zpráva z 12. dubna 1820)
„Svět se rychle rozděluje na dva tábory, na přátelství antikrista a na bratrství Kristovo. Čáry mezi těmito dvěma se kreslí. Jak dlouho bude bitva, nevíme; nevíme, zda budou muset být meče vytaženy z pochvy; nevíme, zda bude muset být prolita krev; zda to bude ozbrojený konflikt nevíme. Ale v konfliktu mezi pravdou a temnotou nemůže pravda prohrát." — Biskup Fulton John Sheen, DD (1895-1979) Vždy jsem mluvil jasně, ale tolik z vás mi opravdu nechce rozumět. Tolik říká: "Když neuvidím, neuvěřím!" — přesto jsem vám dal tolik znamení.
Výše uvedené by tedy zkompromitovalo dočasná „nová nebesa a země“ před Posledním soudem, kdy přítomné živly, jak je známe, pominou a „osmý“ a věčný den se rozbřeskne (2 Pet 3:8-10; Zj. 21:1-8) „…až přijde Jeho Syn a zničí čas bezbožného a bude soudit bezbožné a změní slunce, měsíc a hvězdy – tehdy bude skutečně odpočívat sedmého dne… po odpočinutí ke všemu učiním počátek osmého dne, to je počátek jiného světa." (Barnabášův list (70-79 n. l.), napsaný apoštolským otcem z druhého století)
Některá prorocká zjevení ve spojení s Písmem svatým také naznačují, že „počátek“ „nových nebes a nové země“ (tj. Království Boží vůle) je v blízkosti a je doprovázen „Varováním“ (viz Nadcházející sestup božské vůle). Já, Ježíš, jsem promluvil! Ke každému z vás jsem byl vždy dobrý; Dovolil jsem vám vzít Mě do svých srdcí. Co ti ještě musím dát, aby ses ke Mně vrátil? Tvá Matka pro tebe plakala a stále pláče; teď je toho dost. Ti, kdo jsou se mnou, budou spaseni; ti, kteří nejsou se mnou, ale spíše proti mně, ztratí věčnou radost, protože si zaslouží pekelný oheň. [4]srov nedávná zpráva k Valerii do pekla Dítka, mluvil jsem k vám dostatečně jasně; nebudete moci říci: "Ale já to nevěděl." Byl jsem dobrý ke každému z vás; Vyzývám vás, abyste se zamysleli a požádali Mě o odpuštění: Jsem zde, abych vám odpustil. Dítka, vy, kteří Mě milujete, modlete se za nevěřící. Ještě chvíli budu přijímat vaše modlitby. [5]tj. pravděpodobné modlitby ke zmírnění a/nebo oddálení nadcházejících událostí, které oddělí věřícího od nevěřícího. Chci se k tobě vrátit a jednoho po druhém tě obejmout. Žehnám ti z výšky svého kříže; Miluji tě a brzy tě vezmu s sebou. [6]V kontextu "Moje časy" (viz poznámka pod čarou 1), to pravděpodobně naznačuje slovo povzbuzení, že Ježíš „brzy“ povolá domů velké množství svého lidu, který není předurčen zůstat na zemi pro éru míru, ale kteří mají být s Ním navždy ve věčnosti. „Bůh očistí zemi tresty a velká část současné generace bude zničena“, ale [Ježíš] také prohlašuje, že „tresty se nepřibližují k těm jednotlivcům, kteří obdrží velký dar života v Boží vůli“, neboť Bůh „je chrání a místa, kde přebývají“. (výpis z Dar života v Boží vůli ve spisech Luisy Piccarretové, Rev. Dr. Joseph L. Iannuzzi, STD, Ph.D) Ježíš, který zemřel a vstal z mrtvých.
Poznámky pod čarou
| ↑1 | "Moje časy" zcela jistě odkazuje na to, o čem Písmo a autentické prorocké zjevení – v jednom soudržném Hlasu – mluví jako obecné období soudu — „Velká bouře“, kterým nyní procházíme. Je označena „rozbití pečetí“ ze Zjevení 6, které vyvrcholí v „výstraha“, po kterém následuje oddělení plevele z pšenice (tj. „ti, kdo nevěří v můj příchod, budou vítáni na místo Satana“), vláda Antikrista, trest (úsudek živých), a zjevení Krista, kde pouze Jeho „dechem“ (2 Tes 2:8) jsou tato „šelma“ a „falešný prorok“ uvrženi do pekla (Zjevení 19:20) a je zahájena éra míru s „vzkříšení“ církve z vlastního utrpení (srov. KKC č. 677). Eschatolog 19. století Fr. Charles Arminjon píše: „Sv. Tomáš a sv. Jan Zlatoústý vysvětlují slova quem Dominus Jesus destruet illustratione adventus sui („kterého Pán Ježíš zničí jasem svého příchodu“ [2Te 2]) v tom smyslu, že Kristus zasáhne Antikrista tím, že ho oslní jasem, který bude jako znamení a znamení jeho druhého příchodu [na konci časů pro Poslední soud]... Nejsměrodatnější názor a ten, který se zdá být nejvíce v souladu s Písmem svatým, je ten, že po pádu Antikrista katolická církev znovu vstoupí do období prosperity a triumfu." (Konec současného světa a záhady budoucího života, Fr. Charles Arminjon (1824-1885), str. 56-57; Sophia Institute Press). Samozřejmě, na konci času a lidských dějin je Konečný rozsudek až budou mrtví vzkříšeni a Kristus shromáždí do nebe ty, kteří zůstanou naživu (srov. 1 Tes 4-16; 17Kor 1-15), kde tento současný svět pomine a ustoupí věčný „nová nebesa a nová země“. (2 Pet 3-8). |
|---|---|
| ↑2 | „Měl jsem jinou vizi velkého soužení... Zdá se mi, že od duchovenstva byl požadován ústupek, který nemohl být udělen. Viděl jsem mnoho starších kněží, zvláště jednoho, který hořce plakal. Několik mladších také plakalo... Bylo to, jako by se lidé rozdělili na dva tábory.“ (blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová (1774–1824); Život a odhalení Anne Catherine Emmerichové; zpráva z 12. dubna 1820)
„Svět se rychle rozděluje na dva tábory, na přátelství antikrista a na bratrství Kristovo. Čáry mezi těmito dvěma se kreslí. Jak dlouho bude bitva, nevíme; nevíme, zda budou muset být meče vytaženy z pochvy; nevíme, zda bude muset být prolita krev; zda to bude ozbrojený konflikt nevíme. Ale v konfliktu mezi pravdou a temnotou nemůže pravda prohrát." — Biskup Fulton John Sheen, DD (1895-1979) |
| ↑3 | Tato věta obsahuje velmi zhuštěnou vizi Knih Izajáše, Ezechiela, Zjevení 20 a „tisíc let“, které následují po Antikristovi ve světle výkladu raných církevních otců. Svatý Justin Mučedník píše: „Toto jsou slova Izajáše týkající se tisíciletí: ‚Nebo bude nové nebe a nová země, a na dřívější se nebude pamatovat ani nevstoupí do jejich srdce, ale budou se radovat a radovat se v těchto věcech, které tvořím... Už tam nebude dítě dnů ani starec, který by nenaplnil své dny; neboť dítě zemře ve věku sta let... Nebo jako dny stromu života, takové budou dny mého lidu a dílo jejich rukou se rozmnoží. Moji vyvolení nebudou pracovat nadarmo a nebudou rodit děti pro kletbu; neboť budou spravedlivým semenem požehnaným Pánem a jejich potomstvo s nimi.“ (Dialog s Trypho, kap. 81, Otcové církve, Křesťanské dědictví; srov. Iz 54:1 a kapitoly 65-66). Je to existenciální ovoce naplnění „Otče našeho“, kdy přijde Jeho Království a stane se Jeho vůle "Na zemi jako v nebi." Svatý Jan Pavel II. prohlásil: „Tak je naznačena plná činnost původního plánu Stvořitele: stvoření, ve kterém jsou Bůh a člověk, muž a žena, lidstvo a příroda v souladu, v dialogu, ve společenství. Tento plán, narušený hříchem, přijal ještě podivuhodnějším způsobem Kristus, který jej v současné realitě tajemně, ale účinně uskutečňuje, v očekávání, že jej přivede k naplnění…“ (Generální audience, 14. února 2001) . Podle sv. Ireneje z Lyonu (140–202 n. l.): „Je tedy vhodné, aby samotné stvoření, navrácené do svého původního stavu, bylo bez omezení pod nadvládou spravedlivých... A je správné, když stvoření je obnovena, všechna zvířata by měla poslouchat a být podřízena člověku a vrátit se k potravě původně dané Bohem… to jest výtvorům země…“ (Adversus Haereses, Irenaeus z Lyonu, passim Bk. 32, kap. 1; 33, 4, Otcové církve, CIMA Publishing Co.) Viz Stvoření znovuzrozen, Přicházející nová a božská svatost, a Přehodnocení časů konce. Církevní otcové označovali celé toto období zahrnující symbolický počet „tisíc let“ jako „sedmý den“, resp. Sobotní odpočinek.
Výše uvedené by tedy zkompromitovalo dočasná „nová nebesa a země“ před Posledním soudem, kdy přítomné živly, jak je známe, pominou a „osmý“ a věčný den se rozbřeskne (2 Pet 3:8-10; Zj. 21:1-8) „…až přijde Jeho Syn a zničí čas bezbožného a bude soudit bezbožné a změní slunce, měsíc a hvězdy – tehdy bude skutečně odpočívat sedmého dne… po odpočinutí ke všemu učiním počátek osmého dne, to je počátek jiného světa." (Barnabášův list (70-79 n. l.), napsaný apoštolským otcem z druhého století)
Některá prorocká zjevení ve spojení s Písmem svatým také naznačují, že „počátek“ „nových nebes a nové země“ (tj. Království Boží vůle) je v blízkosti a je doprovázen „Varováním“ (viz Nadcházející sestup božské vůle). |
| ↑4 | srov nedávná zpráva k Valerii do pekla |
| ↑5 | tj. pravděpodobné modlitby ke zmírnění a/nebo oddálení nadcházejících událostí, které oddělí věřícího od nevěřícího. |
| ↑6 | V kontextu "Moje časy" (viz poznámka pod čarou 1), to pravděpodobně naznačuje slovo povzbuzení, že Ježíš „brzy“ povolá domů velké množství svého lidu, který není předurčen zůstat na zemi pro éru míru, ale kteří mají být s Ním navždy ve věčnosti. „Bůh očistí zemi tresty a velká část současné generace bude zničena“, ale [Ježíš] také prohlašuje, že „tresty se nepřibližují k těm jednotlivcům, kteří obdrží velký dar života v Boží vůli“, neboť Bůh „je chrání a místa, kde přebývají“. (výpis z Dar života v Boží vůli ve spisech Luisy Piccarretové, Rev. Dr. Joseph L. Iannuzzi, STD, Ph.D) |
Valeria Copponiová
Alicja Lenczewská
Alžběta Kindelmannová
Skrze to, co se stalo Duchovní deníkJežíš a Marie učili Alžbětu a pokračují v poučení věřících o božském umění utrpení pro spásu duší. Úkoly se zadávají pro každý den v týdnu, které zahrnují modlitbu, půst a noční vigily, k nimž jsou připojeny krásné sliby, přichycené speciální milostí pro kněze a duše v očistci. Ve svých poselstvích Ježíš a Marie říkají, že Plamen lásky Neposkvrněného Srdce Marie je největší milostí danou lidstvu od Vtělení. A v ne tak vzdálené budoucnosti bude její plamen pohltit celý svět.
Otec Stefano Gobbi
Proč Gisella Cardia?
Zatřetí, zprávy byly často doprovázeny viditelnými jevy, fotografickými důkazy nalezenými v V Cammino con Maria, což nemůže být plodem subjektivní představivosti, zejména přítomností stigmat na Giselině těle a výskytem křížů nebo náboženských textů v krev na Gisellově paži. Podívejte se na obrázky pořízené z jejích webových stránek zjevení 
Jennifer
Proč Manuela Strack?
Proč vizionáři Panny Marie z Medžugorje?
Proč Pedro Regis?
Proč služebník Boží Luisa Piccarreta?
svatých. Teprve poté, co se stala „dcerou Marie“, noční můry ve věku jedenácti let konečně ustaly. V následujícím roce s ní Ježíš začal vnitřně mluvit, zvláště po přijetí svatého přijímání. Když jí bylo třináct, zjevil se jí ve vidění, jehož byla svědkem z balkonu jejího domu. Tam na ulici dole uviděla dav a ozbrojené vojáky, kteří vedli tři vězně; poznala Ježíše jako jednoho z nich. Když dorazil pod její balkon, zvedl hlavu a vykřikl: „Duše, pomoz mi! “ Luisa, hluboce dojatá, se od toho dne nabízela jako duše oběti jako náhrada za hříchy lidstva.
nepohyblivý, strnulý stav, který vypadal téměř jako mrtvá. Teprve když kněz udělal na jejím těle znamení kříže, Luisa znovu získala své schopnosti. Tento pozoruhodný mystický stav přetrvával až do její smrti v roce 1947 - následovaný pohřebem, který nebyl malou záležitostí. Během tohoto svého života neutrpěla žádnou fyzickou nemoc (dokud nakonec nepodlehla zápalu plic) a nikdy nezažila proleženiny, přestože byla šedesát čtyři let uvězněna ve své malé posteli.
Proč Simona a Angela?