St. Faustina - O odrazování

Následující rozhovor s Ježíšem je převzat z deníku sv. Faustiny, Božské milosrdenství v mé duši, n. 1488:

Ježíš: Jsem potěšen tvým úsilím, duši usilující o dokonalost, ale proč tě vidím tak často smutného a depresivního? Pověz mi, mé dítě, jaký je význam tohoto smutku a co je jeho příčinou?

Duše: Pane, důvodem mého smutku je, že i přes svá upřímná rozhodnutí upadám znovu do stejných chyb. Ráno si dávám předsevzetí, ale večer vidím, jak moc jsem se od nich vzdálil.

Ježíš: Vidíš, dítě moje, co jsi ze sebe. Příčinou vašich pádů je, že se příliš spoléháte na sebe a příliš málo na Mě. Ale ať vás to tolik nezarmoutí. Máte co do činění s Bohem milosrdenství, které vaše utrpení nemůže vyčerpat. Pamatujte, že jsem nepřidělil jen určitý počet milostí.

Duše: Ano, vím to všechno, ale napadají mě velká pokušení a probouzejí se ve mně různé pochybnosti a navíc mě všechno dráždí a odradí.

Ježíš: Mé dítě, věz, že největšími překážkami svatosti jsou sklíčenost a přehnaná úzkost. Tím se zbavíte schopnosti praktikovat ctnost. Všechna pokušení spojená dohromady by neměla narušit váš vnitřní klid, ani na okamžik. Citlivost a sklíčenost jsou plody sebelásky. Neměli byste se nechat odradit, ale usilovat o to, aby místo vaší sebelásky vládla Moje láska. Mějte důvěru, mé dítě. Neztrácejte srdce tím, že přijdete o odpuštění, protože jsem vám vždy připraven odpustit. Jak často o to prosíš, oslavuješ mé milosrdenství.

Duše: Chápu, co je lepší udělat, co tě těší víc, ale při jednání podle tohoto porozumění narazím na velké překážky.

Ježíš: Mé dítě, život na Zemi je opravdu boj; velký boj za Mé království. Ale nebojte se, protože nejste sami. Vždy tě podporuji, takže se o mě opírej, jak bojuješ a nic se nebojíš. Vezměte nádobu důvěry a čerpejte z pramene života - pro sebe, ale i pro jiné duše, zvláště ty, které nedůvěřují mé dobrotě.

Duše: Ó Pane, cítím, jak je mé srdce naplněno Tvou láskou a paprsky Tvé milosrdenství a lásky pronikající mou duší. Jdu, Pane, na tvůj rozkaz. Jdu dobývat duše. Díky tvé milosti jsem připraven následovat Tě, Pane, nejen do Tábora, ale také na Kalvárii. Přeji si vést duše k prameni tvého milosrdenství, aby se nádhera tvého milosrdenství mohla odrážet ve všech duších a aby byl domov našeho Otce naplněn přetékajícím. A když na mě začne nepřítel útočit, uchýlím se za štít tvého milosrdenství.

Dnešní responzivní žalm (90): V každém věku, Pane, jsi naším útočištěm.

Od n. 1578:

Ježíš: Nechť duše, které usilují o dokonalost, zvlášť zbožňují Mé milosrdenství, protože hojnost milostí, které jim uděluji, plyne z Mého milosrdenství. Přeji si, aby se tyto duše odlišovaly bezmeznou důvěrou v Mé milosrdenství. Já sám se budu věnovat posvěcení těchto duší. Poskytnu jim vše, co budou potřebovat k dosažení svatosti. Milosti Mého milosrdenství jsou čerpány pouze pomocí jedné nádoby, a to je důvěra. Čím více duše důvěřuje, tím více jí přijme. Duše, které bezmezně důvěřují, jsou Mnou velkou útěchou, protože do nich nalévám všechny poklady svých milostí. Raduji se, že žádají o mnoho, protože je mojí touhou dát hodně, moc. Na druhou stranu jsem smutný, když duše žádají o málo, když zúží svá srdce.

Od n. 327:

Ježíš: Nabízím lidem nádobu, s níž mají stále přicházet o milosti k prameni milosrdenství. Tou nádobou je tento obraz s podpisem: „Ježíši, důvěřuji v tebe.“