Bring Souls to Me – Odpočítávání do království

Ježíš požádal, aby svátku Božího milosrdenství předcházela novéna k Božímu milosrdenství, která by začala dne Velký pátek. Dal svaté Faustině úmysl modlit se každý den novény, přičemž si nechal na poslední den ten nejtěžší úmysl ze všech – vlažný a lhostejný, o kterém řekl:

Tyto duše Mi způsobují více utrpení než kterékoli jiné; právě z takových duší moje duše cítila největší odpor v Olivové zahradě. Právě kvůli nim jsem řekl: ‚Otče můj, je-li to možné, ať mě mine tento kalich.' Poslední nadějí na spásu je pro ně útěk k mému milosrdenství.

Svatá Faustina ve svém deníku napsala, že jí Ježíš řekl:

Každý den novény přivedeš do mého srdce jinou skupinu duší a ponoříš je do tohoto oceánu mého milosrdenství... Každý den budeš prosit mého Otce, silou mého utrpení, o milosti pro tyto duše. (Zdroj: EWTN)

První den:

Dnes mi přiveď VŠECHNO LIDSTVÍ, ZVLÁŠTĚ VŠECHNY HŘÍŠNÉ, a ponoř je do oceánu mého milosrdenství. Tímto způsobem Mě utěšíš v hořkém zármutku, do kterého Mě uvrhuje ztráta duší.

Nejmilosrdnější Ježíši, jehož přirozeností je mít s námi soucit a odpouštět nám, nehleď na naše hříchy, ale na naši důvěru, kterou vkládáme do Tvé nekonečné dobroty. Přijmi nás všechny do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce a nikdy nám nenech z Něho uniknout. Prosíme Tě o to pro Tvou lásku, která Tě spojuje s Otcem a Duchem svatým.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na celé lidstvo a zvláště na ubohé hříšníky, všechny zahalené v Nejslitovnějším Srdci Ježíšově. Pro Jeho bolestné umučení nám ukaž své milosrdenství, abychom mohli chválit všemohoucnost tvého milosrdenství na věky věků. Amen.

Druhý den:

Dnes Mi přiveď DUŠE KNĚŽÍ A NÁBOŽNÍKŮ a ponoř je do mého nevyzpytatelného milosrdenství. Byli to oni, kdo Mi dali sílu vydržet Mé hořké umučení. Skrze ně jako přes kanály mé milosrdenství proudí na lidstvo.

Nejmilosrdnější Ježíši, od něhož pochází vše dobré, rozmnož svou milost v mužích a ženách zasvěcených Tvé službě,* aby mohli konat skutky hodné milosrdenství; a aby všichni, kdo je uvidí, oslavovali Otce milosrdenství, který je v nebesích.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na společnost vyvolených na své vinici – na duše kněží a řeholníků; a obdaruj je silou svého požehnání. Pro lásku Srdce Tvého Syna, v němž jsou obklopeni, uděl jim svou sílu a světlo, aby byli schopni vést druhé na cestě spásy a jedním hlasem zpívat chválu Tvému bezmeznému milosrdenství po věky bez konce. . Amen.

Třetí den:

Dnes Mi přiveď VŠECHNY ODDANÉ A VĚRNÉ DUŠE a ponoř je do oceánu mého milosrdenství. Duše Mi přinesly útěchu na křížové cestě. Byli tou kapkou útěchy uprostřed oceánu hořkosti.

Nejmilosrdnější Ježíši, z pokladnice svého milosrdenství uděluješ všechny své milosti ve velké hojnosti. Přijmi nás do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce a nikdy nám nenech z Něho uniknout. Prosíme Tě o tuto milost pro tu nejpodivuhodnější lásku k nebeskému Otci, kterou Tvé Srdce tak zuřivě hoří.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na věrné duše jako na dědictví svého Syna. Pro Jeho bolestné umučení jim uděl své požehnání a obklop je svou stálou ochranou. Kéž tedy nikdy nezklamou v lásce nebo neztratí poklad svaté víry, ale raději se všemi zástupy andělů a svatých oslavují Tvé bezmezné milosrdenství po nekonečné věky. Amen.

Čtvrtý den:

Dnes mi přiveď POHANA A TY, KTEŘÍ MĚ JEŠTĚ NEZNÁJÍ. Myslel jsem na ně také během svého hořkého utrpení a jejich budoucí horlivost utěšovala Mé Srdce. Ponoř je do oceánu mého milosrdenství.

Nejslitovnější Ježíši, Ty jsi Světlo celého světa. Přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce duše těch, kteří nevěří v Boha, a těch, kteří Tě dosud neznají. Nechť je osvěcují paprsky Tvé milosti, aby i oni spolu s námi velebili Tvé úžasné milosrdenství; a nenech je uniknout z příbytku, který je Tvým nejslitovnějším Srdcem.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na duše těch, kteří v Tebe nevěří, i těch, kteří Tě dosud neznají, ale jsou uzavřeni v Nejslitovnějším Srdci Ježíšově. Přitáhněte je ke světlu evangelia. Tyto duše nevědí, jaké velké štěstí je milovat Tě. Dej, aby i oni mohli po nekonečné věky vychvalovat štědrost Tvého milosrdenství. Amen.

Pátý den:

Dnes Mi přines DUŠE TĚCH, KTEŘÍ SE ODDĚLILI OD MÉ CÍRKVE,^[1]Původní slova našeho Pána zde byla „kacíři a schizmatici“, protože mluvil ke svaté Faustině v kontextu její doby. Od 3. vatikánského koncilu církevní autority považovaly za vhodné nepoužívat tato označení v souladu s vysvětlením uvedeným v koncilovém dekretu o ekumenismu (č. XNUMX). Každý papež od koncilu toto použití znovu potvrdil. Sama svatá Faustina, její srdce vždy v souladu s myslí církve, by jistě souhlasila. Když jednoho času kvůli rozhodnutí svých představených a otce zpovědníka nemohla vykonávat inspirace a příkazy našeho Pána, prohlásila: „Budu se řídit tvou vůlí, pokud mi to prostřednictvím svého zástupce dovolíš. Ó můj Ježíši, dávám přednost hlasu církve před hlasem, kterým ke mně mluvíš“ (Deník, 497). Pán potvrdil její čin a pochválil ji za to. a ponoř je do oceánu mého milosrdenství. Během mého hořkého utrpení rvali mé tělo a srdce, to jest mou církev. Když se vracejí k jednotě s Církví, Moje rány se hojí a tímto způsobem zmírňují mé utrpení.

Nejmilosrdnější Ježíši, dobrota sama, ty neodmítáš světlo těm, kdo ho u tebe hledají. Přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce duše těch, kteří se oddělili od Tvé Církve. Přitáhni je svým světlem do jednoty Církve a nenech je uniknout z příbytku Tvého nejslitovnějšího Srdce; ale přičiň to, aby i oni přišli oslavit štědrost tvého milosrdenství.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na duše těch, kteří se oddělili od Církve Tvého Syna, kteří promrhali Tvá požehnání a zneužili Tvé milosti tím, že zatvrzele setrvávali ve svých omylech. Nehleď na jejich chyby, ale na lásku svého vlastního Syna a na Jeho hořké umučení, které kvůli nim podstoupil, protože i oni jsou uzavřeni v Jeho nejslitovnějším Srdci. Učiň to, aby také oni mohli oslavovat Tvé velké milosrdenství po nekonečné věky. Amen.

Šestý den:

Dnes Mi přiveď KLIDNÉ A POKORNÉ DUŠE A DUŠE MALÝCH DĚTÍ a ponoř je do mého milosrdenství. Tyto duše se nejvíce podobají mému srdci. Posílili Mě během Mé hořké agónie. Viděl jsem je jako pozemské anděly, kteří budou bdít u mých oltářů. Vylévám na ně celé přívaly milosti. Pouze pokorná duše je schopna přijmout mou milost. Upřednostňuji pokorné duše svou důvěrou.

Nejmilosrdnější Ježíši, sám jsi řekl: „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce všechny tiché a pokorné duše a duše malých dětí. Tyto duše posílají celé nebe do extáze a jsou oblíbenci nebeského Otce. Jsou sladkou vonící kyticí před Božím trůnem; Sám Bůh má radost z jejich vůně. Tyto duše mají trvalé sídlo ve Tvém nejslitovnějším Srdci, ó Ježíši, a neustále zpívají hymnus lásky a milosrdenství.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na tiché duše, na pokorné duše a na malé děti, které jsou uzavřeny v příbytku, kterým je Nejslitovnější Srdce Ježíšovo. Tyto duše se nejvíce podobají Tvému Synu. Jejich vůně stoupá ze země a dosahuje až na Tvůj trůn. Otče milosrdenství a vší dobroty, prosím Tě pro lásku, kterou nosíš tyto duše, a pro rozkoš, kterou v nich přijímáš: Požehnej celý svět, aby všechny duše společně zpívaly chválu Tvého milosrdenství po nekonečné věky. Amen.

Sedmý den:

Dnes Mi přiveď DUŠE, KTERÉ ZVLÁŠTNĚ CTĚJÍ A OSLAVUJÍ MÉ MILOSRDENSTVÍ,* a ponoř je do mého milosrdenství. Tyto duše nejvíce truchlily nad mou vášní a nejhlouběji vstoupily do mého ducha. Jsou to živé obrazy mého soucitného srdce. Tyto duše budou v příštím životě zářit zvláštním jasem. Ani jeden z nich nepůjde do pekelného ohně. Každého z nich budu zvláště bránit v hodině smrti.

Nejmilosrdnější Ježíši, jehož Srdce je Láska sama, přijmi do příbytku svého nejslitovnějšího Srdce duše těch, kteří zvláště vychvalují a uctívají velikost tvého milosrdenství. Tyto duše jsou mocné samotnou mocí samotného Boha. Uprostřed všech útrap a protivenství jdou vpřed, důvěřiví ve Tvé milosrdenství; a sjednoceni s Tebou, Ježíši, nesou na svých bedrech celé lidstvo. Tyto duše nebudou přísně souzeny, ale Tvé milosrdenství je obejme, když odcházejí z tohoto života.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na duše, které oslavují a uctívají Tvou největší vlastnost, vlastnost Tvého bezmezného milosrdenství, a které jsou uzavřeny v Nejslitovnějším Srdci Ježíšově. Tyto duše jsou živým evangeliem; jejich ruce jsou plné skutků milosrdenství a jejich srdce překypující radostí zpívají chvalozpěv k Tobě, Nejvyšší! Prosím Tě, Bože:

Ukaž jim své milosrdenství podle naděje a důvěry, kterou do tebe vložili. Ať se v nich naplní Ježíšův slib, který jim řekl, že během jejich života, ale zvláště v hodině smrti, budou duše, které budou uctívat toto Jeho bezmezné milosrdenství, On sám bránit jako svou slávu. Amen.

Osmý den:

Dnes Mi přiveď DUŠE, KTERÉ JSOU ZADRŽENY V OČISTCI, a ponoř je do propasti mého milosrdenství. Nechte proudy mé krve vychladnout jejich spalující plameny. Všechny tyto duše jsou mnou velmi milovány. Provádějí odplatu Mé spravedlnosti. Je ve vaší moci přinést jim úlevu. Čerpejte všechny odpustky z pokladnice Mé Církve a obětujte je jejich jménem. Ó, kdybyste věděli, jaká muka trpí, neustále byste za ně nabízeli almužnu ducha a spláceli jejich dluh mé spravedlnosti.

Nejmilosrdnější Ježíši, sám jsi řekl, že si přeješ milosrdenství; tak přivádím do příbytku Tvého nejslitovnějšího Srdce duše v očistci, duše, které jsou Ti velmi drahé, a přesto se musí odplatit Tvé spravedlnosti. Kéž proudy Krve a Vody, které vytryskly z Tvého Srdce, uhasí plameny očistce, aby i tam byla oslavována síla Tvého milosrdenství.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na duše trpící v očistci, které jsou zahaleny do Nejslitovnějšího Srdce Ježíšova. Prosím Tě pro bolestné umučení Ježíše, Tvého Syna, a pro veškerou hořkost, kterou byla zaplavena Jeho nejsvětější Duše: Projev své milosrdenství duším, které jsou pod Tvým spravedlivým dohledem. Nedívej se na ně jinak než jen skrze Rány Ježíše, Tvého nejmilovanějšího Syna; neboť pevně věříme, že Tvé dobrotě a soucitu se meze nekladou. Amen.

Devátý den:

Dnes mi přiveď DUŠE, KTERÉ SE STALY VLAŽNÝMI,^[2]Abychom pochopili, kdo jsou duše určené pro tento den a které jsou v Deníku nazývány „vlažnými“, ale jsou také přirovnávány k ledu a mrtvolám, měli bychom si povšimnout definice, kterou jim dal sám Spasitel, když při jedné příležitosti o nich mluvil se svatou Faustinou: „Jsou duše, které maří mé úsilí (1682). Duše bez lásky a oddanosti, duše plné egoismu a sobectví, pyšné a arogantní duše plné klamu a pokrytectví, vlažné duše, které mají právě tolik tepla, aby se udržely naživu: Moje Srdce to nemůže snést. Všechny milosti, které na ně vylévám, z nich stékají jako ze skály. Nemohu je vystát, protože nejsou ani dobré, ani špatné“(1702). a ponoř je do propasti mého milosrdenství. Tyto duše zraňují Mé Srdce nejbolestněji. Moje duše trpěla nejstrašnějším odporem v Olivové zahradě kvůli vlažným duším. Oni byli důvodem, proč jsem zvolal: 'Otče, vezmi ode mne tento kalich, je-li to Tvá vůle.' Pro ně je poslední nadějí na spasení utíkat k mému milosrdenství.

Nejsoucitnější Ježíši, ty jsi sám soucit. Přivádím vlažné duše do sídla Tvého nejslitovnějšího Srdce. V tomto ohni Tvé čisté lásky nechej znovu zapálit tyto vlažné duše, které Tě jako mrtvoly naplňovaly tak hlubokou nechutí. Ó Nejmilosrdnější Ježíši, uplatňuj všemohoucnost svého milosrdenství a přitáhni je do samého žáru své lásky a uděl jim dar svaté lásky, protože nic není nad Tvou moc.

Věčný Otče, obrať svůj milosrdný pohled na vlažné duše, které jsou přesto uzavřeny v Nejslitovnějším Srdci Ježíšově. Otče milosrdenství, prosím Tě pro hořké umučení Tvého Syna a pro Jeho tříhodinovou agónii na kříži: Ať i oni oslavují propast Tvého milosrdenství. Amen.

(Zdroj: Boží milosrdenství, mariánští otcové)

Poznámky pod čarou

Poznámky pod čarou
↑1	Původní slova našeho Pána zde byla „kacíři a schizmatici“, protože mluvil ke svaté Faustině v kontextu její doby. Od 3. vatikánského koncilu církevní autority považovaly za vhodné nepoužívat tato označení v souladu s vysvětlením uvedeným v koncilovém dekretu o ekumenismu (č. XNUMX). Každý papež od koncilu toto použití znovu potvrdil. Sama svatá Faustina, její srdce vždy v souladu s myslí církve, by jistě souhlasila. Když jednoho času kvůli rozhodnutí svých představených a otce zpovědníka nemohla vykonávat inspirace a příkazy našeho Pána, prohlásila: „Budu se řídit tvou vůlí, pokud mi to prostřednictvím svého zástupce dovolíš. Ó můj Ježíši, dávám přednost hlasu církve před hlasem, kterým ke mně mluvíš“ (Deník, 497). Pán potvrdil její čin a pochválil ji za to.
↑2	Abychom pochopili, kdo jsou duše určené pro tento den a které jsou v Deníku nazývány „vlažnými“, ale jsou také přirovnávány k ledu a mrtvolám, měli bychom si povšimnout definice, kterou jim dal sám Spasitel, když při jedné příležitosti o nich mluvil se svatou Faustinou: „Jsou duše, které maří mé úsilí (1682). Duše bez lásky a oddanosti, duše plné egoismu a sobectví, pyšné a arogantní duše plné klamu a pokrytectví, vlažné duše, které mají právě tolik tepla, aby se udržely naživu: Moje Srdce to nemůže snést. Všechny milosti, které na ně vylévám, z nich stékají jako ze skály. Nemohu je vystát, protože nejsou ani dobré, ani špatné“(1702).